Mar 2 | SGZ | STEP | Má namur ngo ákte rah i te bung, ái Iesu a kaleng mul ur Kapernaum má a kusak i kesi rum, má matananu di longrai ngo ákte kis iatung.

a 2:16Mat 11:19

b 2:24Nag 23:25

c 2:251Sa 21:1-6

d 2:26Him 24:5-9

e 2:27Nag 5:14

Mark 2

Ái Iesu a asengsegeng pasi kálámul a peu

Mat 9:1-8; Luk 5:17-26

1 Má namur ngo ákte rah i te bung, ái Iesu a kaleng mul ur Kapernaum má a kusak i kesi rum, má matananu di longrai ngo ákte kis iatung. 2 Má marán di hut talum má kápte arliwán mul iatung suri da tur on. Iatung i mátán sál kápte. Má kán tu arbin narsá di, 3 má ahat i kálámul dihat hut mai kesi peu dihat kipi i suh kabin kálámul er kápte a lu láklák. 4 Má di tohoi han pátmi, mái sár lala matananu taladeng di káng iatung. Má ngorer di sa mai uramuni ungán rum er a kis on ái Iesu, má dik pápki kuir ungán rum má dik asihái kálámul er tiklik mai kibán uramudi narsá Iesu. 5 Ái Iesu a mák ilmi tan kálámul er ngo di ruruna muswan má ák parai singin peu ngo, “Kauh, ukte pilpil alari kam tan sápkin tatalen.”

6 Má te bos tám mánán uri nagogon si Káláu di kis iatung má di longrai ngorer, má a ngátngát i kándi hol ngoromin, 7 “Suri dáh kálámul min a parai ngoromin? A pulus Káláu. Sinih a arwat suri ngo na long palai sápkin tatalen? Ái Káláu masik sár.” 8 Mái Iesu a mánán pasi ami kán hol ngo di ngátngát sálán ngorer ami bál di, mák parai si di ngoromin,

“Suri dáh gam ngátngát suri bos táit er ami bál gam?

9 Á iau a mon i kak nokwan suri parai singin kálámul erei a peu ngo, ‘Kam tan sápkin tatalen ákte pah,’ kabin ngo iau arwat mul suri parai ngorer singin kálámul er ngo, ‘Una aptur, una kipi kibam má unák láklák!’ 10 Má inái ina inngas tari si gam ngo Natun Kálámul a mon i kán nokwan suri pah palai bos sápkin tatalen main i naul bim!” Má ngorer a parai singin peu ngo, 11 “Kauh, iau parai singim ngo una aptur má, unák pusak pasi kibam má unák han uri kam rum!”

12 Má kálámul erei a longrai má ák aptur ák pusak pasi kibán má ák so i mátán matananu no. Má di mákái ngorer ki dik pángáng suri, má dik para agas Káláu ngoromin, “Onin pala sang má gimá mákái matngan ngoromin!”

Ái Iesu a kilkila pas Lewi suri na mur on

Mat 9:9-13; Luk 5:27-32

13 Mái Iesu a kaleng uramuni kon i risán dan taliu, má lala matananu di hut narsán mái Iesu ák abitbit di. 14 Má namur ái Iesu a lu hanhan, má ák mák Lewi natun ái Alpius a kis i rumán kip takis, mák parai singin ngo, “Lákám, unák mur i iau.” Mái Lewi a salaptur pas mák mur i Iesu.

15 Má marán si di á bos tám abulbul má marán rung di lu kip takis, di mur i Iesu. Má i rahrah, di kis suri namnam iatung i rum si Lewi, di no mam Iesu má kán kalilik án aratintin. 16 ^aMá te tám mánán tili tan Parisaio di mákái ngo ái Iesu a namnam tiklik mai bos tám abulbul má bos tám kip takis, má dik han parai singin kán bos kalilik án aratintin ngoromin, “Suri dáh kamu tám aratintin a namnam tiklik mai bos tám long sápkin ngorer?” 17 Mái Iesu a longrai máng kos di ngoromin, “Ái rung di lain liu kápdite sáhár sur tekes ngo na aliu di, ái rung di sasam masik sár. Má iau, káp iau te hut suri ina kilkila pasi bos tám nokwan. Iau hut suri bos tám sápkin.”

Tatalen án Ahal

Mat 9:14-15; Luk 5:33-35

18 Má namur tan kalilik án aratintin si Ioanes Tám Arsiu má bos Parisaio di ahal. Má te kálámul di purut si Iesu má dik gáltai ngo, “Suri dáh kalilik án aratintin káián ái Ioanes má bos Parisaio di ahal, má kam kalilik án aratintin kápte?” 19 Mái Iesu a kos di ngoromin,

“Ngádáh? Ngo da longoi namnam án akila, u hol on ngo matananu da ahal i pákánbung er kálámul a hutngin kila a kis tiklik mam di? Kápte! I bung kesi kálámul a kila, di no da namnam tiklik.

20 Má namur da long pasi kálámul er a hutngin kila má nák bokoh alar di. I bung erei sang da ahal.”

Koion gita ardolat i torahin tatalen mai hutngin tatalen

Mat 9:16-17; Luk 5:36-39

21 Mái Iesu a sopasun i kán aratintin mák parai ngoromin,

“Ngo kes a mon i kán rápán sulu mák nem ngo na mapmap on, kápnate baut arsaktai mapmap a longoi mai hutngin sepen sulu kápte be di gorsai. Ngo na baut arsaktai ngorer, má namur na gorsai, hutngin na hius sang má nák tarápái torahin má na ráp pakta i mátán erei.

22 Má kápte kesá kálámul na toroi hutngin suir wain uri torahin átbán dan di longoi mai kápán me. Ngo na longoi ngorer, suir wain erei na sut má na korkor má nák tarápái torahin átbán erei má nák ráp, má suir wain erei na sal no. Gita totrai hutngin suir wain uri hutngin átbán dan suri diar no diara sut tiklik.”

Ái Iesu ái á Konom uri Bungán Aunges

Mat 12:1-8; Luk 6:1-5

23 Má namur i kesá bungán aunges, ái Iesu a lu hanhan i katbán numán padi tiklik mai kán bos kalilik án aratintin. Di lu hanhan ngorer má kalilik erei di sak pas te padi má dik ani. 24 ^bMá bos Parisaio di mákái, má namur di parai si Iesu ngoromin, “Suri dánih kam kalilik án aratintin di longoi ngoro minái, má uri nagogon kángit a parai ngo koion á longoi ngorer i bungán aunges?”

25 ^cÁi Iesu a kos di ngoromin, “Ngádáh? Kápgamte wásái besang suri táit erei ái Dewit a longoi ngo a matpám, má di mul er di tiklik mai? 26 ^dI pákánbung er ái Abiatar a tám osmapak táil, mái Dewit a kusak i rum si Káláu má a top pasi beret er di artabar mai uri narsán ái Káláu, má ák ani mák tari mul si rang táir má di mul di ani. Má uri nagogon kángit, beret er a tam arwat mai bos tám osmapak masik sár da ani.”

27 ^eMái Iesu a parai mul si di ngo, “Ái Káláu kápate oboi bungán aunges uri taun páptai matananu, a oboi uri tangan di. 28 Má ngorer Natun Kálámul ái á konom ur on á bungán aunges.”